Zrození turistického střediska Bedřichov část 1.

Málokteré z obcí v horách, které dnes známe jako střediska cestovního ruchu, vznikly kvůli rekreaci nebo volnému času. Místa, která jsou dnes vyhledávána a všeobecně ceněna pro svou klidnou, romantickou nebo muzeální atmosféru, mají většinu své historie spojenou s běžným a náročným životem.

Teprve rozvoj cestování, pěší turistiky a zimních sportů na sklonku 19. a v průběhu 20. století dal pobytu v horách nový nádech a od prvních výletníků zdolávajících pěšky nebo na lyžích kopce trvalo ještě mnoho desetiletí, než rekreační charakter hor převládl. I turistická a sportovní střediska v Jizerských horách a Krkonoších se tak většinou zrodila z předchozích zemědělských a průmyslových obcí, pro jejichž obyvatele začalo být v určitou dobu výhodnější spojit své živobytí s poskytováním stravovacích nebo ubytovacích služeb. Příklad takového vývoje můžeme demonstrovat na jizerskohorské obci Bedřichov.

Počátky dnešního Bedřichova sahají na přelom 16. a 17. století, kdy tehdy uprostřed hlubokých lesů byla postavena sklářská huť. Pro výrobu skla bylo potřeba velké množství dřeva, hutě se tedy zakládaly na odlehlých, neosídlených místech v horách. Kolem sklárny rychle vyrostla osada sklářských dělníků a zemědělců a místo bylo na počest místní šlechty pojmenováno Friedrichswald (Bedřichov). Osada se postupně rozrůstala a přibýval počet obyvatel, takže když sklárna na začátku 19. století ukončila provoz, stála již na horním toku Bílé Nisy rozsáhlá vesnice a o kus dál v horách i další sklářské osady – Nová Louka a Kristiánov. I po zániku huti byl Bedřichov spojen s výrobou skla. Tentokrát ale ve formě domácí malovýroby v takzvaných brusírnách. Kromě sklářství se obyvatelé vesnice živili prací v lese, dobýváním rašeliny nebo zemědělstvím.

Pokračování příště ........

Více o zajímavých místech regionu představí výstava "Rekreace za ROHem - putovní"