Zimní pohádka v Jilemnici

Dne 5. ledna 1887 prý průkopník českého sportu Josef Rössler-Ořovský sjel spolu s bratrem na lyžích pražské Václavské náměstí a odstartoval tak v českých zemích novou kratochvíli, která se později měla stát jedním z nejoblíběnějších zimních sportů. K lyžím se přitom dostal úplnou náhodou – když si o nějakou dobu dříve psal do Norska o ceník tamějších bruslí, připojil k adrese označení „Bruslařský klub Praha“. Ve Skandinávii „tajemnému“ českému jazyku nerozuměli ani slovo a zmíněný výraz si přeložili jako „Bruslar Ski klub“, takže do „klubu pana Bruslara“ poslali také nabídku „ski“ - lyží. Ořovského prý existence neobvyklého náčiní zaujala a zkusmo je objednal.

Ať to tehdy v Praze bylo jakkoli, za skutečný domov a kolébku lyžování můžeme považovat naše pohraniční hory. Sem přivezl hrabě Harrach na sklonku 19. století lyže nejprve jako pomůcku pro lesní dělníky, aby se mohli lépe pohybovat v zimních závějích. Tady začali místní řemeslníci vyrábět první skutečně české „ski“ ve svých dílnách. Do krkonošských hor také přijížděli pražští sportovci na prvotní lyžařské výpravy a navazovali úzká přátelství se severočeskými horaly. A na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vznikl i jeden z prvních národních lyžařských svazů na světě – o tom jsme si ostatně povídali už před několika měsíci při vzpomínce na Jana Buchara. Není proto divu, že právě v našem kraji, konkrétně v krkonošské Jilemnici, najdeme jedinečnou expozici historie lyžování.

Nachází se v Krkonošském muzeu, v areálu zámku, jen pár kroků od centra města. Jak říká webová stránka muzea, při prohlídce expozice se dozvíme leccos o vývoji světového lyžování, o počátcích turistiky, rekreace a lyžování v Krkonoších, o historii lyžařské výzbroje a výstroje nebo o tragickém osudu Bohumila Hanče a Václava Vrbaty v roce 1913. Mimo zimních témat disponuje ale jilemnické muzeum také nádhernou historicko-etnografickou expozicí, sbírkou výtvarných děl a v neposlední řadě připravuje řadu tématických výstav.

Návštěva Jilemnice je v každém případě dobrou volbou – kromě zámeckého areálu nabízí krásné přírodní prostředí i historické centrum města, které si ještě zachovává kouzelnou starosvětskou atmosféru, nezničenou přehnaným civilizačním ruchem. Genius loci zde dýchá na každém rohu – v kouzelné Zvědavé uličce plné dřevěných chalup, na náměstí, kde v zimě ožívá sněhová socha legendárního Krakonoše, nebo třeba u rodných domů slavných rodáků - spisovatelů Jana Weisse a Jaroslava Havlíčka.

Více o zajímavých místech regionu představí výstava "Rekreace za ROHem - putovní".