Výročí v totalitním státě, část 3.

1. červen Mezinárodní den dětí Také primárně nepolitický Mezinárodní den dětí byl organizován v duchu socialistické společnosti, v níž i nejmenší obyvatelé měli být pevně začleněni ve strukturách totalitní moci. V roce 1985 v Jablonci nad Nisou probíhala pionýrská pouť, program armády (průlet letadel, seskoky parašutistů, vojenský guláš), branný závod mládeže nebo ukázky činnosti zájmových organizací, navíc dětmi oblíbený lunapark.

6. říjen
Den Československé lidové armády
Den ČSLA byl v socialistické ČSSR využíván pro popularizaci armády mezi obyvateli, zejména školou povinnou mládeží. 6. října 1985 v Jablonci nad Nisou probíhaly ukázky branné činnosti Svazarmu, složek Národní fronty, ukázky bojové techniky armády a Lidových milicí.

7. listopad
Výročí Velké říjnové socialistické revoluce
Na výročí nejdůležitější události komunistické historie byla organizována masová shromáždění – v Jablonci například manifestace na náměstí Rudé armády, slavnostní zasedání KSČ a kulturní programy orientované na sepětí ČSSR a SSSR. 7. listopad byl zároveň zahajovacím dnem Měsíce československo- sovětského přátelství, jehož cílem byla popularizace Sovětského svazu mezi obyvateli Československa. Typickou akcí Měsíce čs.-sovětského přátelství byla tzv. štafeta míru a přátelství. Jednotlivými obcemi okresů probíhaly dílčí štafety, které končily v okresních a poté krajských městech, odkud putovaly do Prahy a centrálně pak do Sovětského svazu, kam byly směřovány ofi ciální pozdravy a dárky obyvatel Československa.

Další významné dny
v komunistickém kalendáři Kalendář před rokem 1989 byl prodchnut také řadou dalších tzv. významných dnů, většinou se vztahujících k osobnostem nebo dějinám KSČ a komunistického hnutí. K řadě z nich byly pořádány politické a kulturní
akce, i v rámci z podstaty nepolitických výročí (např. Den učitelů) byly připomínkové a slavnostní akce koncipovány ve prospěch dobové propagandy – typickým bylo předávání ocenění a udělování titulů v rámci socialistické společnosti nebo daného rezortu.
Mezi významné a tedy připomínané dny patřily narození Gustáva Husáka (10. ledna), úmrtí V. I. Lenina (21. ledna) a Klementa Gottwalda (14. března), narození V. I. Lenina (22. dubna) a Karla Marxe (5. května), Den zavraždění národního hrdiny Julia Fučíka (8. září), úmrtí Jana Žižky (11. října,v souvislosti se zpolitizováním husitského hnutí), Den úmrtí národního hrdiny Jana Švermy (10. listopadu), narození K. Gottwalda (23. listopadu), Ludvíka Svobody (25. listopadu), Bedřicha Engelse (28. listopadu) a Antonína Zápotockého (19. prosince). Do tzv.odhalení kultu osobnosti byly připomínány i narození a úmrtí J. V. Stalina (21. prosince a 5. března).
Mezi významné dny československého kalendáře patřily také státní svátky tzv. spřátelených zemí, členů komunistického mocenského bloku: 4. dubna Maďarské lidové republiky, 11. července Mongolské lidové republiky, 22. července Polské lidové republiky, 26. července Mongolské republiky, 15. srpna a 9. září Korejské lidově demokratické republiky, 23. srpna Rumunské socialistické republiky, 2. září Vietnamské socialistické republiky, 9. září Bulharské lidové republiky, 1. října Čínské lidové republiky, 7. října Německé demokratické republiky, 29. listopadu Albánské socialistické republiky a Federativní socialistické republiky Jugoslávie.
„Své“ významné dny v socialistickém kalendáři měly i organizace – 15. ledna Den československého dělostřelectva a raketového vojska, 23. února Den Sovětské armády a sovětských námořních sil, 28. března Den učitelů, 17. dubna Den Sboru národní bezpečnosti, první červencovou sobotu Mezinárodní družstevní den, 7. května Den sovětského rozhlasu, 11. července Den pohraniční stráže, 14. července Den stavbařů, 9. září Den horníků a energetiků, 17. září Den československého letectva, 21. září Den tisku, rozhlasu a televize (na počest prvního vydání Rudého práva), 27. září Den československých železničářů, 26. října Den pracovníků kultury, 10. listopadu Mezinárodní den mládeže a 17. listopadu Mezinárodní den studentstva.
Z dějin KSČ a socialistického sektoru byly připomínány založení RVHP (23. ledna), vyhlášení Košického vládního programu (5. dubna), Podpis nové smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR (6. května), založení KSČ
(14.–16. května), generální stávka vedená Socialistickou radou (14. října), Den znárodnění a Schválení zákona o československé federaci, do odhalení kultu osobnosti Den vyhlášení stalinské ústavy v SSSR (5. prosince). Další významné dny se vztahovaly k osobnostem českých dějin nebo tématům druhé světové války. Některé z těchto dnů jsou připomínány i v současnosti, někdy jsou ale jinak pojmenovány.