Výročí v totalitním státě, část 2.

Slavné májové dny - souborné označení pro tři krátce po sobě probíhající svátky – Svátek práce, Den povstání pražského lidu a Den osvobození Československa sovětskou armádou.

1. květen
1. Máj – Svátek práce
Nejmasovějším svátkem reálně-socialistického Československa byl 1. máj neboli Svátek práce, jehož hlavním cílem bylo demonstrovat sepětí obyvatel státu s KSČ a sílu vládnoucího režimu. Organizován byl celoplošně a jednotlivé fáze dění měly přesnou strukturu. Například v roce 1985 byl naplánován následovně: 7.00 hodin – budíček dechové hudby a městského rozhlasu; 9.15 hodin – příchod dílčích májových průvodů na seřadiště ve Vrchlického sadech a Palackého třídě; 9.40 hodin – zahájení prvomájového průvodu, pochod pracujících z Vrchlického sadů, Palackého a Lidickou třídou k hlavní tribuně na Švermově náměstí; 10.00 manifestace pracujících k oslavě Svátku práce; 10.30 pokračování prvomájového průvodu – defi lé před tribunou – přehlídka alegorických vozů. Kromě hlavního průvodu probíhaly ve městě četné další akce. Prvomájové průvody sestávaly ze zaměstnanců prakticky všech jabloneckých organizací. V průvodech se střídaly podniky a organizace, školní mládež v pionýrských krojích, dělníci ze „spřátelených zemí“ (například v Jablonci pracující Kubánci), členové tělovýchovných jednot ve sportovních stejnokrojích a další. Typickými artefakty prvomájových průvodů byly transparenty s režimními hesly, velkoformátové portréty a fotografi e komunistických ideologů (v osmdesátých letech nejčastěji čtveřice Marx, Engels, Lenin, Gottwald) nebo mávátka s květinovými motivy. Obyvatelé byli nuceni se pochodů účastnit, někdy provolávat oslavné holdy (například pod hlavní tribunou musely děti opakovat hesla, křičená pionýrskou vedoucí).Celkový koncept prvomájové oslavy měl navodit jednotu a nadšení celého národa v socialismus a politiku KSČ. Středobodem prvomájové oslavy byla manifestace a projevy z hlavní tribuny, na které zasedali exponenti komunistické strany, organizací Národní fronty a státní správy v rámci měst a okresů. Mezi hovořícími byli také důstojníci okupační Rudé armády. Atraktivní částí průvodu bývala závěrečná jízda alegorických vozů představujících úspěchy strany a vysílajících organizací, v Jablonci nad Nisou byly zejména mezi dětmi a mládeží mimořádně oblíbené průjezdy závodních Liazů, účastnících se Rallye Paříž–Dakar. Prvomájové oslavy byly hlavním tématem i ve vysílání Československé televize – ranní přímé přenosy z Moskvy a následně z hlavního průvodu v Praze
na Letenské pláni.

5. květen
Den povstání pražského lidu
Druhý ze tří květnových svátků byl například v roce 1985 v Jablonci připomínán stráží pionýrů a pokládáním květin na dobových památných místech ve městě.

9. květen
Den osvobození Československa sovětskou armádou
Třetí květnový svátek byl vyvrcholením série akcí. Večer 9. května začínala mezi lidmi nejoblíbenější část květnových oslav – lampiónový průvod na jabloneckou přehradu a ohňostroj.