Tichý olympijský protest

„Obětovala bych všechny své dosavadní medaile za letošní vítězství. Protože nebojujeme za sebe, ale za nás za všechny. A naši lidé si zaslouží vítězství," řekla gymnastka Věra Čáslavská před odletem na olympiádu v Mexiku v roce 1968, dva měsíce po začátku okupace Československa. Právě na protest proti ní během slavnostního vyhlášení vítězů při zvuku sovětské hymny otočila hlavu od sovětské soupeřky směrem do země. Lidé po celém světě to pochopili jako jasný vzkaz, co si myslí o celé situaci ve své zemi. A sovětská gymnastka musela spolknout hodně hořké sousto.

Před padesáti lety začala v Mexico City letní olympiáda. Výprava 121 sportovců z Československa tehdy získala sedm zlatých, dvě stříbrné a čtyři bronzové medaile. V Mexiku se nesmazatelně do historie olympijských úspěchů zapsala právě Věra Čáslavská. Získala zlato za víceboj, přeskok, bradla a prostná. Stříbro pak za kladinu a v družstvech. Výsledky z Mexika jsou dodnes jedny z nejúspěšnějších v historii českého sportu. Spolu s Ruskou Larisou Latyninovou je jednou ze dvou gymnastek historie, kterým se podařilo získat zlaté medaile ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách. Čáslavská drží mezi gymnasty rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí. V letech 1964 až 1968 nebyla na velkém závodu ve víceboji poražena.

Olympijské hry v Mexiku byly pro Věru Čáslavskou nejen velkým sportovním momentem, ale i osobním. Vdala se zde totiž za reprezentanta v běhu Josefa Odložila. Poté ukončila svoji sportovní kariéru. Po návratu domů ji přijal prezident Svoboda: „byla sláva a byli tam i pánové Dubček, Černík, Smrkovský a všichni, kdo vedli reformu na jaře 1968. Dala jsem jim miniatury svých zlatých medailí, ale bohužel už vládli jiní. Stala jsem se nepřítelem národa, protože svůj podpis prohlášení Dva tisíce slov jsem neodvolala ani pod nátlakem policie a vysloužila si mimo jiné to, že mě odmítali zaměstnat. S vysokoškolským vzděláním a jedenácti olympijskými medailemi jsem byla pět let nezaměstnaná, pod cizím jménem chodila uklízet baráky a olejem na plátno malovala krajiny. Trénovat jsem nemohla, protože jsem byla politicky nespolehlivá, a proto mě k dětem a mládeži nepustili. A tak jsem myla schody a to ještě v ilegalitě. I tuto práci jsem musela vykonávat pod cizím jménem, neboť obavy, že by si toho mohl všimnout nějaký zahraniční novinář, byly zcela oprávněné. Chtěla jsem mluvit s prezidentem Svobodou. Nakonec mě pozval na Pražský hrad, ale poslal šéfa prezidentské kanceláře doktora Pudláka, který mi sdělil, že prezident mě nepřijme. Že mi jen vzkazuje, že chybovat je lidské, ale setrvávat ve lži ďábelské. Měl na mysli můj podpis. Chtěl, abych ho odvolala. Tehdy jsem si naprosto jasně a zřetelně uvědomila sílu, moc a proradnost komunistů. I generál Ludvík Svoboda, hrdina Sovětského svazu, to vzdal a podlehl.“ Stala se nepřítelem komunistického režimu na dlouhých dvacet let a Státní bezpečnost ji nedala pokoj.

V roce 1971 byla vyloučena z řad členů ČSTV. V roce 1974 vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, ale ani tak nemohla působit jako trenérka. Až v roce 1979 jí bylo umožněno trénovat gymnasty v Mexiku jako výměna za dodávky uhlí na Kubu, které dojednal Sovětský svaz. V lednu 1990 se stala poradkyní prezidenta ČSR Václava Havla pro sociální otázky a pro sport, od roku 1991 pak působila jako jeho asistentka. V letech 1990–1992 zastávala funkci předsedkyně Československého olympijského výboru a poté byla až do roku 1996 předsedkyní Českého olympijského výboru a členkou Mezinárodního olympijského výboru (1995–2001).

I díky úspěchům Čáslavské v Mexiku se o její porobené vlasti hovořilo ještě víc. „Byla jsem ráda, že lidé mohou prostřednictvím sportu pozvednout hlavu. Možná jsem tehdy mohla zůstat venku, v té době utíkalo hodně lidí, ale nechtěla jsem zklamat ty, pro které jsem se stala určitým symbolem. Kořeny mám přece tady. Cvičila jsem hlavně pro lidi – peníze jsme za úspěchy neměli, ale ty by mne stejně nemohly motivovat. Mě motivovali lidé, kteří mi psali povzbuzující dopisy. V roce 1968, kdy nás Rusáci dostali na kolena, to pro ně bylo důležité.“ Krásná slova slavné gymnastky, ženy, která byla vyhlášena druhou nejpopulárnější ženou planety hned po Jacqueline Kennedyové.  

 Zdroje:

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2620349-olympiada-v-mexiku-1968-caslavska-protestovala-proti-okupaci-americti-bezci-proti

https://www.aktualne.cz/wiki/osobnosti/vera-caslavska/r~ab4399c2709d11e6851c002590604f2e/

https://www.lidovky.cz/lide/pohnute-osudy-tezka-cesta-very-caslavske-ze-zlateho-deste-do-hlubin-zarmutku.A160301_223619_lide_ELE

http://old.xantypa.cz/cislo-casopisu/cislo-7-8-16/3107-3/vera-caslavska

FOTO:https://www.lidovky.cz/lide/pohnute-osudy-tezka-cesta-very-caslavske-ze-zlateho-deste-do-hlubin-zarmutku.A160301_223619_lide_ELE