• Pink Floyd Acoustic DuoZahajovací koncert cykluvíce
  • Rekreace za ROHem - putovní Putovní panelová výstavavíce
  • Bratříčku zavírej vrátka - 50 letKoncert k výročí vydání legendární deskyvíce
  • Rekreace za ROHem Výstava v kostele sv.Annyvíce
  • POKÁČKoncert při příležitosti zahájení výstavyvíce
  • Výroční koncert k 17. listopaduZávěrečný koncert k výročí sametové revolucevíce
foto

Socialistické veřejné stravování, zaostřeno na Jablonec

Restaurace, hospody, bufety nebo cukrárny patřily i před pětadvaceti a více lety do každodenního života a lidé se v provozovnách různého charakteru scházeli ke slavnostním příležitostem, po práci na pivu nebo u provizorních prodejních stánků na oficiálních akcích a lidových veselicích.

Veřejné stravování ve městě provozoval podnik Restaurace Jablonec. Řada tehdy fungujících provozoven veřejného stravování existuje v pozměněné formě dodnes, naopak z dnes již zaniklých připomeňme restaurace U Skrhů na ulici 5. května, Praha v Komenského ulici nebo sídlištní Gastrocentrum v ulici Na Vršku. Nejlepšími adresami pro jablonecké gurmány byly exotická Asia na Švermově náměstí (zahraniční kuchyně v socialistických restauracích byla výjimkou) nebo výletní Myslivecká chata pod rozhlednou Bramberk. Tyto tzv. vyhlášené restaurace měly prakticky neustále plně obsazeno a oběd v nich znamenal svého druhu sváteční událost.

Noční život, oproti dnešku velmi omezený, byl v Jablonci spojen s dnes již neexistujícími vinárnami Venuše naproti Jabloni nebo s nočním podnikem v budově nové radnice. V provozu restaurací bylo nutné počítat s pevnou otevírací dobou, která se neupravovala podle počtu hostů, a obecně s poměrně omezenou nabídkou, ve většině restaurací podobnou a připravovanou podle jednotných norem. Pevné a stanované byly také ceny, dané podle kategorie zařízení (od luxusních „jedniček“, přes dobré „dvojky“ a běžné „trojky“ až po „zaplivané“ „čtyřky“).

V ulicích města se obyvatel socialistického státu mohl setkat s poměrně hustou sítí hospod a pivnic, od provozoven v sídlištních komplexech až po letité hospody v centru města. Z nepříliš dobře hodnocených jabloneckých „náleven“ připomeňme pivnici U Žantů na Dukelském náměstí, U Papouška v Revoluční ulici, „Černobyl“ v sídlišti Nisa nebo hospodu v dnes již nestojícím domě na autobusovém nádraží.

Fenoménem doby byly mléčné bary, bufety a rychlá občerstvení. Ve vzpomínkách Jablonečanů se dodnes objevuje slavná Jizera na Mírovém náměstí, která skýtala pultový prodej v přízemí a kavárnu v prvním patře, kromě ní fungovaly ve městě například bufety v hotelu Praha, na Švermově náměstí nebo v prvním patře velkoprodejny Jabloň. Oblíbený byl také mléčný bar v Lidické a cukrárna na „Míráku“.

Restaurace Jablonec provozovaly i hotely ve městě. Dodnes existují tehdejší Zlatý lev, Na Baště a na Střelnici hotel Sport (který byl ale provozován tělovýchovnou jednotou Liaz), naopak zanikly hotely Praha v Komenského ulici, Corso na Mírovém náměstí a Zlatý jelen ve Mšeně. Všechny tyto budovy dodnes stojí, slouží ale jiným účelům. Samostatný odstavec si ale zaslouží hotel Merkur. Do roku 1987 na tehdejším Dukelském náměstí stála významná budova stejného jména, jedna z dominant města a příkladů moderní a vzdušné prvorepublikové architektury. V desetiletích po roce 1948 ale Merkur špatnou údržbou postupně natolik zchátral, že byl na sklonku osmdesátých let odstřelen a na jeho místě byla postavena panelová budova, která, ač relativně běžná stavba osmdesátých let, se pro Jablonečany stal trvalou jizvou ve tváři centra města a symbolem necitlivého jednání komunistického režimu s historickými památkami a urbanismem městských center.