Slavné trezorové filmy

Ryze politický akt, jakým byla invaze armád Varšavské smlouvy v srpnu 1968, tvrdě dopadl i na československou kulturu včetně filmové tvorby. Nejen že přestaly vznikat filmy, které nevyhovovaly politickým a společenským zájmům, státnímu dohledu neunikly ani ty, které už měly premiéru za sebou. V trezoru na pražském Žižkově tak skončily desítky filmů, které často spatřily světlo světa až po roce 1989.

Do poloviny roku 1969 postihly rozsáhlé čistky filmové studio Barrandov, byly rozpuštěny mnohé filmové tvůrčí spolky nebo umělecké rady. Vývoj naší kinematografie byl přerušen v její zlaté době. Dva snímky („Obchod na korze“ a „Ostře sledované vlaky“) získaly dokonce nejprestižnější světovou filmovou cenu –  Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Samotní filmaři se chtěli vyhnout stranickým prověrkám a pokračovat ve své tvorbě. Mnoho z nich proto volilo raději emigraci do zahraničí. Mezi nejvýznamnější tvůrce, kteří odešli z rodné vlasti a později se výraznou stopou prosadili ve světě, patřil Miloš Forman, Ivan Passer, Vojtěch Jasný, Jan Němec, Zdeněk Brynych, Jana Boková či Václav Reischl. Někteří z těch, co zůstali v Československu, byli donuceni přestat natáčet, ostatní se museli přizpůsobit.

A které filmy postihl trezorový osud? Tak například legendární snímek režiséra Vojtěcha Jasného „Všichni dobří rodáci“. Film sice na jedné straně zachytil všudypřítomnou euforii po skončení druhé světové války, na druhé straně ale popsal osud vesničanů, kteří se po únorovém převratu museli vyrovnat s vytvářením jednotných zemědělských družstev, znárodňováním a politickými procesy. Kina ho sice uváděla pouhé čtyři měsíce, přesto ho vidělo na devět set tisíc lidí.

Vlna normalizace dostihla i psychologický snímek Juraje Herze „Spalovač mrtvol“. Film s Rudolfem Hrušínským a Vlastou Chramostovou v hlavních rolích se natáčel přímo ve dnech vpádu sovětských vojsk. Do kin se sice na krátkou dobu dostal, ale ani tam nedoputoval kompletní. Ještě před zveřejněním z něj museli tvůrci vystříhat nejvíce provokativní scény, i přesto byl velmi brzy zakázán úplně.

Snímek Hynka Bočana „Pasťák“ se premiéry dočkal až v roce 1989. Jeho tvorba byla totiž zastavená ještě před tím, než štáb stačil dílo definitivně sestříhat. Už v průběhu natáčení ho režim začadil do takzvaných „černých filmů“, ve kterých převládalo negativní líčení současného politického a společenského života.

K filmu na motivy slavné knihy Milana Kundery „Žert“ měla padnout poslední klapka přesně 21. srpna 1968, kvůli okupaci se ale musel poslední natáčecí den odložit. To však nebylo naposledy, kdy se snímek Jaromila Jireše s politikou setkal, o čtyři roky později totiž putoval do trezoru.

 Na scénáři k filmu „Farářův konec“ o podvodném faráři spolupracovali režisér Evald Schom a spisovatel Josef Škvorecký. Přesto, že se snažili ve svých nápadech mírnit a i po natočení filmu se rozhodli některé scény vystřihnout, po premiéře skončil snímek bez milosti v trezoru.

Pohádka s nezapomenutelnou hudbou Jana Hammera „Šíleně smutná princezna“ také nebyla z těch, které by tehdejší režim podporoval. Tentokrát se ale provinil hlavně scénárista a herec Darek Vostřel. V trezoru tak na dlouhou dobu skončila ikonická píseň, kterou nazpíval spolu s Josefem Kemrem.

Natáčení dokumentárně pojatého válečného filmu „Nebeští jezdci“ o posádce bombardovací perutě Royal Air Force dokončil režisér Jindřich Polák přesně 20. srpna 1968. Film, jenž měl vzdát hold československým letcům, kteří se za druhé světové války připojili k RAF, skončil v trezoru hned na začátku normalizace.

Film, který byl v roce 1969 oceněný jako nejlepší zahraniční snímek na mezinárodním filmovém festivalu v italských Benátkách, natočil Hynek Bočan podle historického románu Karla Michala. Film „Čest a sláva“ s Rudolfem Hrušínským a Blankou Bohdanovou v hlavních rolích se ale na televizní obrazovky dostal až v roce 1991.

Po roce 1989 se s trezorovostí začalo pracovat jako se značkou či garancí morálních hodnot a kvality. Mnohé trezorové filmy získaly ceny na festivalech, na trezor se začalo upozorňovat v publicistice či při uvádění v televizi.

Zdroj:https://www.info.cz/magazin/9-nejlepsich-filmu-ktere-vznikly-v-osudovem-roce-1968-a-nasledne-putovaly-do-trezoru-14684.html

Foto: https://www.ceskatelevize.cz/porady/16195-ostre-sledovane-vlaky/29338362144/