Procházka po Novém Boru

V roce 1948 se na mapě severních Čech poprvé objevil Nový Bor. Říkáte si, že jsme se zbláznili? Že je přeci Nový Bor historické město se starou sklářskou tradicí a spoustou památek? Ano, máte samozřejmě pravdu. Až do roku 1948 se ale jmenovalo jinak – němečtí obyvatelé ho nazývali Haida, Češi mu říkali Bor a po vzniku Československa oficiálně Bor u České Lípy. Název Nový Bor byl skutečně zaveden až 8. února 1948.

Původní osada byla založená na konci 17. století, v roce 1757 byla povýšená na městečko a těžila ze své výhodné polohy při silnici z Prahy do Žitavy. Již před dávnými lety město proslulo sklářskou výrobou a tento obor je s ním svázán dodnes – v Novém Boru pracuje řada sklářských umělců a působí několik podniků, v centru na náměstí Míru můžeme navštívit dokonce sklářské muzeum.

Na novoborském náměstí je toho ale k vidění více. Například krásný kostel Nanebevzetí Panny Marie, v němž můžeme obdivovat vzácné varhany a zvenčí dominantní věž. Naproti přes silnici pak náměstí zdobí secesní pošta z roku 1904 a řada kouzelných měšťanských domů. Když se pak vydáme z centra města východním směrem, dojdeme až k takzvanému lesnímu hřbitovu. Ten byl založen v roce 1907 jako první svého druhu v Čechách, a postupně vyrostl v překrásný lesopark, kde novoborští zesnulí sní svůj věčný sen pod korunami borovic a v objetí nádherných rododendronů. V zadní části hřbitova najdeme také hrob nešťastných vojáků, kteří se 21. května 1918 v Rumburku vzbouřili proti válce a v Boru byli krátce poté popraveni.

Vyrazit se ale vyplatí i na severní okraj města, do místní části Arnultovice. Tam si můžeme prohlédnout zajímavý hřbitovní kostel svatého Ducha, sousední pomník obětem světové války, nebo vystoupat k dominantní Borské skalce, kterou míjíme vždycky, když projíždíme Novým Borem po hlavní silnici z Liberce do Děčína.

Více o zajímavých místech regionu představí výstava "Rekreace za ROHem - putovní".