Ohýbej strom dokud je mladý

“Tak naší mládeži připadá vznešený a odpovědný úkol být strážcem odkazu naší národní revoluce, z níž vznikla naše nová národní svoboda a náš nový, lidově demokratický řád.” Tak v dubnu 1947 ve svém projevu ke shromáždění Svazu české mládeže v pražské Lucerně prezentoval Klement Gottwald mládež jako budovatele nového státu, jako nositele pokroku zosobňujícího naději společnosti na lepší budoucnost

Mladí lidé, neposkvrnění starým uspořádáním, měli být vychováváni a vedeni v duchu komunistických ideálů, aby pak sami vybudovali vlastní společnost na nových základech. Je proto logické, že komunisté nepokládali žádnou jinou společenskou skupinu za důležitější. Česká společnost se po převratu v únoru 1948 ocitla na začátku procesu rychlých a rozsáhlých změn dirigovaných vládnoucí komunistickou stranou, jejichž cílem byla úplná rekonstrukce společenského uspořádání v Československu. Změny se týkaly všech vrstev obyvatelstva a společenských činností. Každý aspekt života mladého člověka od výchovy, přes vzdělání, po trávení volného času měl být ovlivňován a držen pod stálou kontrolou. Kromě školy, mimoškolní výchovy a státem řízené kultury měla významnou roli ve formování mládeže podle sovětského vzoru sehrát také masová, centrálně řízená mládežnická organizace. Úkolem Československého svazu mládeže (ČSM), který vnikl v dubnu 1949 sjednocením všech existujících mládežnických organizací (např. Junáka, Orla, Sokola), bylo stát se masovou organizací a významně se podílet na řízení života a politické a ideologické výchově mladých lidí.

Vznik jednotného ČSM znamenal násilnou likvidaci všech ostatních (nekomunistických) mládežnických organizací a persekuci jejich vedoucích představitelů. V roce 1968 se ČSM rozpadl a činnost tak mohly nakrátko obnovit i komunisty zakázané organizace. Ale už v roce 1970, po upevnění moci KSČ, byl ČSM opět obnoven jako Socialistický svaz mládeže (SSM). Jeho cílem byla jednotná výchova mládeže v duchu marxismu – leninismu. Tiskovým orgánem SSM se stal deník Mladá fronta. Na základních školách byly zřizovány dětské výchovné organizace Jiskřičky, určené pro děti od první třídy, a Pionýr pro děti od 9 do 15 let. Ideologická výuka a politická organizovanost mezi dětmi se staly rozhodujícím měřítkem činnosti soudružek učitelek a soudruhů učitelů. Vstup do Pionýra byl považován za samozřejmou povinnost a odmítnut byl pouze výjimečně.

Skaut vychovával mládež k pobytu v přírodě, slušnosti, úctě k rodičům a starším lidem. Akce pionýrů byly orientované více na život ve městě, školení, brigády, hry, nástěnky, sběr sběrných surovin, "spontánní" reakce na politické události, besedy s předválečnými členy strany či družební styk. Byly prováděny staršími členy - pionýry pro jiskřičky, svazáky pro pionýry - za stálého dohledu "shora". Jiskřičky nosily bílé košile a tmavomodré kalhoty či sukýnky, na košilích odznak s terčem, na němž byla rudá hvězda, ze které vycházely plameny. Pionýři měli modrobílý stejnokroj doplněn rudým šátkem, který jim byl udělen při složení slibu. Před slibem museli projít ideologickým školením. Jejich odznakem byla rozevřená kniha, z níž šlehaly plameny.

SSM byl zrušen v roce 1989 v důsledku pádu komunistického režimu. Její někdejší součást, pionýrská organizace, však ve své činnosti pokračuje pod názvem Pionýr (www.pionyr.cz). V současné době je druhou největší organizací, zabývající se v České republice prací s dětmi.

Prameny:

Šindlář, Michal. Československý svaz mládeže jako prostředek ideologického působení na mládež v Brně (1949–1953). Brno, 2017. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/x02al/diplomova-prace-sidlar.pdf

http://www.totalita.cz/vysvetlivky/csm.php

Foto: http://www.starypaky.cz/2016/04/pojmy-za-sociku-normalizace-pionyr/