Nákupy v socialistickém Jablonci, část 1.

Zřejmě nejvíce připomínaným tématem každodennosti před rokem 1989 jsou nákupy. Vzpomíná se na nedostatkové zboží, druhy dobových výrobků nebo těžko dostupný sortiment v Tuzexech. Pětadvacet let po sametové revoluci je situace v maloobchodním prodeji výrazně odlišná a některé aspekty každodenních nákupů jsou dnes již téměř nemyslitelné.

Svět nakupování před pětadvaceti a více lety byl v Jablonci nad Nisou velmi odlišný od toho současného. Základním rozdílem ve fungování trhu byla absence soukromého podnikání – síť obchodů a služeb provozovaly státní organizace – v Jablonci mj. Domácí potřeby Ústí nad Labem, Drogerie Ústí nad Labem, Potraviny Hradec Králové (závod Jablonec n. N.) nebo Zelenina Terezín. Služby zajišťovalo rovněž několik organizací, nejvíce z nich okresní podnik místního průmyslu a služeb Javoz.

Prodejny v centru Jablonce byly provozovány převážně v obchodních ulicích Komenského, Lidická a Gottwaldova a na náměstích. V okrajových částech města se prodejny a služby soustředily převážně v sídlištních obchodních střediscích. Po roce 1989 se pak se soukromým podnikáním počet prodejen výrazně rozšířil obnovením za socialismu nepoužívaných obchodních prostor a budováním nových. V současnosti se pak prodej do značné míry přesunuje do velkých nákupních center na okrajích města.

Obchody známé i neznámé

Při procházce socialistickým městem by obyvatele současného Jablonce zarazila již řada názvů obchodů. Na  Komenského ulici UVA – prodejna výrobků lidového umění, sousední textilní Luxus nebo na Lidické ulici obchod s gramodeskami Supraphon. Tituly nad výlohami byly v Československu převážně jednotné, nazvané podle druhu sortimentu – Ovoce- zelenina, Maso-uzeniny, Potraviny, Klenoty nebo Domácí potřeby. Specifické názvy měly vzorkové podnikové prodejny – v Jablonci Seba v Gottwaldově ulici, Maják v budově nové radnice nebo Bižuterie v ulici Komenského.

Z dnešního pohledu absurdně působí existence a způsob fungování luxusních prodejen Tuzex (obdobné „obchody pro vyvolené“ byly k nalezení i v ostatních socialistických státech – Pewex v Polsku, Intershop v NDR nebo Berjozka v SSSR). V nich bylo možné pořídit nedostupné zboží ze „západní ciziny“ nebo domácí výrobky určené pro export, platit ale bylo možné jedině „západní“ měnou nebo tzv. bony. Jablonecký Tuzex se nacházel v Komenského ulici a ve dvou prodejnách si šťastnější zákazníci mohli pořídit „západní“ potraviny, drogerii, ale i elektroniku nebo další spotřební zboží. Na sklonku osmdesátých let se těžko dostupné potraviny daly koupit i ve výběrové prodejně Eso naproti lázním.

Za týden vzpomeneme "nákupní centra", "shánění" a "fronty"