- Pink Floyd Acoustic DuoZahajovací koncert cykluvíce
- Rekreace za ROHem - putovní Putovní panelová výstavavíce
- Bratříčku zavírej vrátka - 50 letKoncert k výročí vydání legendární deskyvíce
- Rekreace za ROHem Výstava v kostele sv.Annyvíce
- POKÁČKoncert při příležitosti zahájení výstavyvíce
- Výroční koncert k 17. listopaduZávěrečný koncert k výročí sametové revolucevíce
Manifest Několik vět
Před třiceti lety, 22. června 1989, byl publikován v Lidových novinách manifest Několik vět. O týden později byl text zveřejněn ve vysílání rádia Svobodná Evropa. Manifest byl pokračováním událostí, které začaly v lednu 1989 během tzv. Palachova týdne. Při pokusu položit květiny k pražskému pomníku sv. Václava zadržela policie představitele opozice. V dalších dnech protestovaly na Václavském náměstí desetitisíce lidí, demonstrace brutálně rozháněla policie a byly nasazeny Lidové milice. Mezi zadrženými byl i Václav Havel, který ve vězení zůstal až do května 1989.
Autoři manifestu vyzvali vedení státu k systémovým změnám a k zásadní změně společenského klimatu v zemi. V sedmi bodech pojmenovali základní požadavky, mezi nimiž bylo propuštění politických vězňů, ukončení omezování svobody shromažďování, uznání nezávislých iniciativ, svoboda tisku a veřejného projevu, respektování oprávněných požadavků věřících občanů, neodkladné řešení katastrofální ekologické situace a svobodná diskuse o dějinách Československa po roce 1948. Hlavními organizátory byli Václav Havel, Alexandr Vondra a Jiří Křižan. Autoři záměrně volili uvážlivý, nekonfrontační tón, jenž měl podtrhnout jejich velkorysost a vstřícnost a zajistit petici co nejvíce signatářů.
Od poloviny roku 1989 působilo Několik vět jako základna pro utváření opozičního vědomí. Rádio Svobodná Evropa pravidelně zveřejňovalo seznamy přibývajících signatářů. Na podpisových arších se objevila nejen jména známých disidentů, ale i podpisy populárních umělců a významných vědců, petici však podepisovali i zcela neznámí lidé. Do 17. listopadu 1989 ji nakonec podepsalo na čtyřicet tisíc občanů.
Několik vět bylo projevem „opozice mírného pokroku v mezích zákona“, jak je na přelomu léta a podzimu 1989 charakterizoval přední komentátor Svobodné Evropy. Jejich cílem bylo získat velký počet příznivců a přimět režim k dialogu o liberalizaci a demokratizaci systému. Nejznámější disidenti se opakovaně vyjadřovali, že jsou možná poslední opoziční generací ochotnou zasednout se zdiskreditovanými komunistickými politiky ke „kulatému stolu“. Manifest formoval opoziční vědomí nezanedbatelné části české společnosti a významně narušil bariéru strachu z policejního státu. Nestal se však rozhodujícím faktorem zahájení systémových změn a nevytvořil politickou základnou pro převzetí moci. Na opakované výzvy vůdčích představitelů petičního hnutí k zahájení dialogu státní moc nereagovala. Obě strany se tak ocitly v jistém ustrnutí, celospolečenská krize se prohlubovala a rozhodující impulsy k politickým změnám přišly později odjinud.
Zdroj: