Lidové milice

Lidové milice, přezdívané jako „ozbrojená pěst dělnické třídy“, představovaly polovojenské ozbrojené sbory přímo podléhající komunistické straně. Svoji podobu získaly v únoru 1948, nicméně KSČ usilovala o jejich vytvoření už od konce války. Během osvobozování Československa a po jeho ukončení vznikaly na našem území různá ozbrojená uskupení a i mezi lidmi bylo mnoho zbraní. Po jisté konsolidaci poměrů byla všechna tato uskupení zrušena a za bezpečnost státu odpovídaly armáda a Sbor národní bezpečnosti. Nicméně zůstala ještě jedna složka, která měla k dispozici zbraně – závodní stráž. Ta měla chránit průmyslové závody a podléhala Ústřední radě odborů. Její členové sloužili na základě dobrovolnosti a vyzbrojeni byli vý

V únoru 1948 rozhodl ÚV KSČ, aby stranické organizace v jednotlivých podnicích zřizovaly tzv. strážní oddíly, jejichž mužstvo měli tvořit komunisté a jejich sympatizanti. Většina příslušníků strážních oddílů pocházela právě ze závodních stráží a jejich úkolem bylo na příkaz stranických orgánů obsadit průmyslové podniky, případně zasahovat i mimo objekty továren. Dne 21. února 1948 byly tyto strážní oddíly rozhodnutím ÚV KSČ transformovány v Lidové milice. Následujícího dne byl do pozice velitele hlavního štábu ustanoven Josef Pavel, do funkce jeho zástupce František Kriegel a post politického komisaře zastával Josef Smrkovský.

V březnu 1948 byly Lidové milice převedeny z ÚV KSČ pod ministerstvo vnitra, kde vzniklo zvláštní oddělení řídící jejich výstavbu, výcvik a činnost. Jejich existence se neopírala o žádné ustanovení v zákonech a vycházela v podstatě jen z usnesení vydaných ÚV KSČ. Oficiálně měli milicionáři za úkol fungovat jako pomocný sbor Sboru národní bezpečnosti a mimo obvod podniku, kde působili, chránit státní i soukromý majetek, podílet se na likvidaci živelných pohrom, ochraňovat životy obyvatel a udržovat „klid a pořádek“ při zesílených bezpečnostních opatřeních. Od jara 1948 se vedle Lidových  milicí formovaly také tzv. Osadní milice, rovněž podřízené ministerstvu vnitra. Po roce 1953 však byly postupně rušeny a jejich členové přecházeli do závodních jednotek nebo k pomocné stráži Veřejné bezpečnosti.

Početní stavy Lidových milicí na konci čtyřicátých let rychle vzrostly, v dalším desetiletí se pak počet jejich příslušníků stabilizoval. Z armádních skladů byly vybaveny lehkými i těžkými ručními zbraněmi, vozidly a dokonce i děly. Příslušníci posilovali jednotky určené k ostraze státní hranice, zajišťovali ostrahu důležitých objektů a zasahovali proti demonstracím v souvislosti s měnovou reformou v roce 1953. V listopadu téhož roku byly milice převedeny z podřízenosti ministerstva vnitra zpět do podřízenosti ÚV KSČ, v jehož struktuře vzniklo příslušné oddělení. Od poloviny roku 1953 se začalo s formováním úderných oddílů, jež byly přednostně vybavovány moderní výzbrojí a výstrojí a do nichž byli přijímáni fyzicky nejzdatnější a politicky „nejvyspělejší“ příslušníci Lidových milicí.

Důležitou roli pak sehrály při srpnových protestních akcích od 16. do 22. srpna 1969, které se staly největším spontánním projevem odporu československé veřejnosti proti komunistickému režimu před listopadem 1989. Proti demonstrantům bylo nasazeno kromě jednotek Veřejné bezpečnosti a vojáků i na dvacet sedm tisíc příslušníků Lidových milicí. Viníci tehdejšího postřelení desítek lidí a smrti pěti z nich nebyli dodnes nalezeni. Předpokládá se, že to byli vesměs milicionáři. Vojáci totiž neměli k dispozici ostré náboje a policisté se většinou nedopouštěli něčeho, z čeho by jim mohly hrozit kázeňské postihy. Vyšetřování však nikdy neprokázala konkrétní viníky a nikdo nebyl postaven před soud.

V lednu 1989 byly Lidové milice nasazeny při rozhánění demonstrací u příležitosti výročí úmrtí Jana Palacha. Dále zasahovaly při demonstracích ve dnech 21. srpna 1989 a 28. října 1989. Ozbrojené jednotky Lidových milicí byly z jednotlivých krajů povolány do Prahy také 21. listopadu 1989, avšak jejich vrchní velitel, generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš,  je odvolal. Vedení KSČ se neodvážilo použít je k potlačení listopadových událostí. I navzdory tomu přicestovaly ráno 22. listopadu do Prahy asi čtyři tisíce milicionářů. O den dříve však KSČ na svém mimořádném sjezdu rozhodla o jejich rozpuštění. V té době měly přes osmdesát tisíc příslušníků.

Zdroj:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/12170730060-dnes-pred-lety/0/55013-lidove-milice/