Letáková akce roku 1971

V měsících červenci a srpnu roku 1972 probíhaly soudní procesy se čtyřiceti sedmi představiteli domácí opozice, kteří byli dohromady odsouzeni k více jak sto dvaceti letům odnětí svobody. Důvod? Letáková akce Občané.

Na počátku sedmdesátých let začala opozice pociťovat, že protesty proti normalizaci nemají větší účinek, jen tvrdé represe jejich organizátorů. Proto se uchýlila k letákovým akcím vybízejícím k pasivnímu odporu, který mohl v praxi znamenat prázdné ulice, prázdná kina a divadla nebo zhasnutá světla v oknech jako demonstrace hrdosti. Aktivizující letáky se objevovaly v mnohem menší míře, než tomu bylo třeba v roce 1969, a také už měly minimální odezvu u obyvatelstva, které po zkušenosti s tvrdým potlačením demonstrací k příležitosti prvního výročí srpnové okupace nevidělo smysl takových protestů. V srpnu 1971 se opoziční skupiny zmohly jen na bojkot tisku, jelikož ten byl nepostižitelný. Své pohledy už totiž upíraly k listopadovým volbám, které viděly jako možnost vyjádření názoru. Volby do všech stupňů zastupitelských orgánů ve dnech 26. a 27. listopadu měly být možností ověření, jaké jsou postoje a odhodlání obyvatel. Šlo o to, zda jsou již všichni odevzdáni režimu, nebo zda se mezi lidmi objeví snahy využít volby k vyjádření nesouhlasu s děním v republice.

Již v létě roku 1971 se scházeli představitelé opozice, aby se dohodli, jaké zaujmou stanovisko vůči nadcházejícím volbám. Někteří navrhovali demonstrativně nejít k volbám vůbec – k obhajobě takového počínání měl připraven Petr Pithart text včetně právnických formulací o tom, že neexistuje žádná volební povinnost; další zastávali názor k volbám se dostavit, ale volit vlastnoručně upravenými hlasovacími lístky, na kterých by protestně přeškrtali navržené kandidáty; třetí názorový proud podotýkal, že volby stejně nic neovlivní a případné protiakce by znamenaly plýtvání energií opozice a nemusely by se vyplatit. 

Doporučení na protest nejít volit nebo škrtat kandidáty na lístku vydala opozice v časopisu Fakta - Připomínky - Události spolu s podrobnou analýzou volebního zákona. Socialistické hnutí československých občanů k volbám podniklo letákovou akci vysvětlující, že volbou oficiálních kandidátů vyslovuje občan souhlas s normalizací a sovětskou okupací. Varovali v ní také před zastrašující kampaní KSČ, která každého, kdo bude volit proti ní, považuje za odpůrce socialismu, a vyzvali občany, aby se nenechali zastrašit a dali najevo svůj nesouhlas s poměry ve státě tak, že se buď k volbám nedostaví, nebo že budou škrtat navržené kandidáty. Brněnská opoziční skupina kolem Jaroslava Šabaty a Jana Tesaře vydala leták s velmi podobným obsahem nazvaný Občané. Za jeho šíření pak byli autoři tvrdě stíháni.

Očekávání od těchto voleb byla z obou stran stejná. Jak opozice, tak i politické vedení je chápaly jako zkoušku odevzdanosti obyvatel režimu. Z jejich výsledků bylo jasné, že lidé nepovažovali volby za nástroj ke změně. Volby proběhly v klidu a prokázaly, že obyvatelstvo se přizpůsobilo životu v reálném socialismu, rezignovalo na veřejnou činnost, soustředilo se na své materiální zájmy a nebylo ochotno ani neúčastí ve volbách vyjádřit svůj nesouhlas s poměry. Zvítězil tedy strach z represí. V tuto chvíli to znamenalo pro opozici prohru.

Text letáku Občané vznikl úpravou předvolebního informačního materiálu Socialistického hnutí československých občanů. Účelem letáku bylo informovat obyvatele, že politické vedení určuje nejen kandidáty, ale i procenta hlasů, které jednotlivým kandidátům volební komise připíše, výsledek voleb je tedy předem rozhodnutý bez ohledu na volební účast. I přesto, že voličova účast či naopak neúčast neovlivní, kdo ho bude zastupovat, je to příležitost, jak upozornit na problémy v zemi. Dále leták v bodech vysvětloval sporné body volebního zákona. Ujišťoval lidi, že účast ve volbách není povinností, ale právem, tohoto práva mohou nevyužít a demonstrovat tím svůj odpor. Když už je někdo za neúčast trestán, musí k tomu orgány využít oficiálně jinou záminku. Dále leták voliče upozorňoval, že neexistuje nic jako manifestační volby, každý má právo na tajnou volbu za plentou ve volební místnosti a svůj hlasovací lístek případně přeškrtat, aniž by o tom volební komise věděla. Toho by měl občan také využít, a pokud nemá možnost volit slušné kandidáty, je na místě škrtnout jména navržených kandidátů.

Normalizační moc zakročila proti aktérům akce rázně. Vycítila příležitost k zastrašení lidí a rozpoutala proces, v jehož průběhu bylo obviněno mnoho desítek lidí. Během léta 1972 se přes čtyřicet z nich dočkalo trestů.

Zdroje:

Wünschová, Anna. Nezávislý socialista. Disident a politik Rudolf Battěk. Praha, 2011. Bakalářská diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií.

Dostupné na: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130112331

http://regiony.impuls.cz/volby-protest-okupace-disidenti-stb-komuniste-tresty-sabatovi-30-let-svobody-1w9-/jihomoravsky-kraj.aspx?c=A190508_112207_imp-jihomoravsky_kov