Lázně pod horami

Za přímého předchůdce cestovního ruchu můžeme považovat lázeňství. Dávno předtím, než začali lidé trávit volný čas v horách nebo v rekreačních areálech, se totiž alespoň ti nejlépe situovaní sjížděli do oblastí, kde ze země prýštily minerální prameny a kolem nich se rozrůstala lázeňská letoviska. Místa určená nejen k péči o zdraví, ale i k odpočinku se poté v době rozmachu turistiky stala ideálními základnami pro výlety do přírody nebo k historickým památkám.

Lázně Libverda

O léčivých pramenech pod severními srázy Jizerských hor se hovořilo prý už na začátku novověku. Již tehdy dosáhla zdejší minerální voda značné proslulosti a oblíbil si ji například frýdantský magnát Albrecht z Valdštejna. Až do Drážďan si ji dokonce nechal dovézt saský panovník a kurfiřt.  

Ve druhé polovině 18. století se pak v Libverdě zrodily skutečné lázně. Kolem roku 1760 vznikly první lázeňské domy, v roce 1783 budova minerálního pramene, ke konci století byl založen lázeňský park. Do poloviny 19. století stála i kolonáda a libverdský areál byl považován za jeden z nejvýstavnějších v zemi. Jako takový lákal k návštěvě mnoho významných osobností – lázně navštívil rakouský císař Josef II., ruská princezna Anna Fjodorovna, jazykovědec Josef Jungmann nebo německý hudební skladatel Carl Maria von Weber, který prý v divokých svazích Jizerských hor načerpal inspiraci pro svou operu Čarostřelec.

Lázně, jejichž význam neklesl ani ve 20. století, si dodnes zachovaly neopakovatelnou atmosféru a kromě lázeňských hostů je vyhledávají zejména návštěvníci toužící trávit volný čas v klidu a mimo přílišný civilizační ruch. Libverda je však také oblíbenou zastávku turistů, mířících do Jizerských hor nebo na nedaleký Obří sud.

Lázně Świeradów-Zdrój

Významné lázeňské středisko vyrostlo i na slezské straně hor. O pramenech při úpatí Jizerského stohu se psalo již ve třetí čtvrtině 16. století, lázeňská infrastruktura se v městečku, zvaném do roku 1945 Bad Flinsberg, začala rodit zhruba o dvě stě let později. V roce 1768 byl postaven centrální Lázeňský dům, k největšímu rozvoji však došlo na sklonku 19. století, kdy vznikla řada nových budov a zařízení. V roce 1899 město ozdobil nový Lázeňský dům (čtyři roky poté, co starý vyhořel) s kolonádou. Velmi důležitým počinem pro rozvoj lázeňského i cestovního ruchu ve Flinsbergu bylo vybudování železničního spojení směrem do Slezska.

Po válečných starostech a následných demografických změnách obnovily lázně v roce 1946 činnost a přijaly název nejprve Wieniec Zdrój, o něco později pak definitivní Świeradów Zdrój. Zhruba o čtvrtstoletí později byly propojeny se sousedním letoviskem Czerniawa-Zdrój (do roku 1945 Bad Schwarzbach), kde byly v roce 1783 také objeveny minerální prameny a od první čtvrtiny 19. století se zde poskytovaly léčebné služby. Dnes je město Świeradów-Zdrój kromě lázeňství důležitým střediskem turistiky a sportu, mimo jiné díky nedávno vybudované kabinové lanovce a lyžařskému areálu na svazích Jizerského stohu.

Foto: Lázně Świeradów-Zdrój

Více o zajímavých místech regionu představí výstava "Rekreace za ROHem - putovní"