- Pink Floyd Acoustic DuoZahajovací koncert cykluvíce
- Rekreace za ROHem - putovní Putovní panelová výstavavíce
- Bratříčku zavírej vrátka - 50 letKoncert k výročí vydání legendární deskyvíce
- Rekreace za ROHem Výstava v kostele sv.Annyvíce
- POKÁČKoncert při příležitosti zahájení výstavyvíce
- Výroční koncert k 17. listopaduZávěrečný koncert k výročí sametové revolucevíce
Král protestsongů
Jeden z nejvýznamnějších českých písničkářů by se letos 12. dubna dožil pětasedmdesáti let. Karel Kryl svými protestsongy často provokoval a otevíral v nich společenská témata. Skladby jako „Bratříčku, zavírej vrátka“, která se stala symbolem odporu proti okupaci Československa, „Veličenstvo kat“, „Píseň neznámého vojína“, „Morituri te salutant“ a mnoho dalších takřka zlidověly.
Narodil se roku 1944 v Kroměříži do knihtiskařské rodiny, která vlastnila tiskárnu a vydávala zejména bibliofilské tisky. Není tedy divu, že již odmala měl Karel Kryl kladný vztah k literatuře. Později přemýšlel, že by se chtěl po pradědečkovi živit jako hrnčíř. Nakonec se však rozhodl, že se bude naplno věnovat hudbě a poezii. Jeho první autorskou skladbu „Nevidomá dívka“ roku 1968 nahrála kapela The Bluesmen a nazpívala Hana Ulrychová.
Debutovou desku vydal v roce 1969, půl roku po invazi sovětských tanků. Album otevírá píseň, podle které je pojmenované i celé LP - „Bratříčku, zavírej vrátka“. Skladba vznikla naprosto spontánně jako okamžitá reakce na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. I jeho další songy se rychle dostaly mezi lid. Kryl nabýval na popularitě, což se pochopitelně nelíbilo režimu.
Z Československa emigroval do Mnichova 9. září 1969. Všechny jeho další desky, kromě LP „Monology“, vycházely v exilu. Začal také spolupracovat s redakcí rádia Svobodná Evropa, nejprve externě, od roku 1983 jako zaměstnanec.
Do Československa se vrátil 30. listopadu 1989 z důvodu účasti na pohřbu své matky. Po nepříliš dlouho trvajícím nadšení ze Sametové revoluce uveřejnil Kryl roku 1990 na albu „Tekuté písky“ kritickou skladbu s názvem „Sametové jaro“. Píseň „Od Čadce k Dunaju„ je jedna z mála, která otevřeně protestuje proti možnému rozpadu Československa. V roce 1993 vyšel rozhovor, v němž písničkář vyjádřil svou nespokojenost se společenskou situací, politickou reprezentací a celkovým směřováním země. Oznámil, že se již v dalším vývoji Česka a Slovenska nebude nadále nijak angažovat. To ale nedodržel a ke společenskému dění se vyjadřoval i poté.
Kryl v koncertování nepřestával, vycházely mu také nové i staré knihy, například sbírky „Kníška“ a „Zbraně pro Erato“ či kniha rozhovorů „Půlkacíř“. Vydával desky, mezi nimi nově „Tekuté písky" a „Monology“. Posmrtně mu vyšlo například album „Jedůfky“ s dosud nevydanými písněmi, souborné vydání jeho sbírek nazvané „Básně“ či politické komentáře „Země Lhostejnost“.
Za svůj život vydal poměrně mnoho alb a stal se jedním z nejvýznamnějších českých umělců, získal mnoho ocenění. Zemřel náhle na srdeční příhodu 3. března 1994 v Mnichově ve věku nedožitých padesáti let. Na jeho pohřeb se sešly přibližně čtyři tisíce lidí, účast politické reprezentace byla minimální. Pochován je na Břevnovském hřbitově sv. Vojtěcha.
Velkého ocenění se mu dostalo až po smrti, kdy byl zapsán do Síně slávy ceny Gramy (1995), získal Cenu Františka Kriegla (1995), Medaili Za zásluhy (1995) i Řád Tomáše Garrigua Masaryka (2014). Rodná Kroměříž mu věnovala expozici, která připomíná jeho písně, ale i milostnou poezii. V roce 2016 byl do kin uveden dokumentární film „Bratříček Karel“ polské režisérky Krystyny Krauzeové, který přibližuje i neznámé události z jeho života.
Dnes je "malý velký" písničkář vzorem pro celou řadu muzikantů. Svůj vztah k němu vyjádřil v písni „Malčik“ písničkář Tomáš Klus, za svého učitele ho považuje i Jaromír Nohavica. Vlastní úpravu Krylových písní prezentoval zpěvák Daniel Landa.
Foto: Otto Dlabola, photo©Otto Dlabola 2019
Zdroj:
https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/hudba/pisnickar-karel-kryl-se-stal-tragedem-naroda_515374.html