Jelení Hora z ptačí perspektivy

Jedním z nejnavštěvovanějších míst v polském příhraničí je Jelení Hora. Zhruba osmdesátitisícové město disponuje mnoha historickými památkami, kouzelnou atmosférou i vlakovým spojením do Krkonoš a dále do Čech. Jeho největším triumfem je ale nádherné okolí.

Položené v takzvané Jelenohorské kotlině, dlí město obklopeno ze všech stran kopci – ze severu pásmem Kačavských hor, z východu dramatickými útvary Janovického rudohoří, z jihu několika menšími hřebeny a za nimi obřími stěnami Krkonoš. Z Jelení Hory je nádherný výhled přímo na Sněžku nebo na západní Krkonoše, uprostřed města je ale samozřejmě omezen zástavbou, takže je potřeba najít si nějaké vyvýšené místo nebo vyhlídkovou plošinu.

Jednu takovou najdeme přímo v centru – na ochozu historické věže, která nese název Brama Zamkowa. Nachází se v uličce Jasna, dvě-tři minuty chůze z hlavního náměstí a stejně blízko od autobusového nádraží. Z věže se otevírá nádherný výhled na Jelení Horu: na střechy historických domů, na věže radnice a několika kostelů nebo na vzdálená sídliště a vesnice v okolí města. Vidět je i na hory. Odsud z centra města je záběr omezen kopečky v bezprostředním okolí, vysoké Krkonoše ale i tak efektně lemují vyhlídkové panorama.

Pokud si chceme pohled na hory vychutnat lépe, můžeme ze starého města vyrazit na nedalekou rozhlednu na Návrší Křivoústého. Ta je vzdálena jen asi 20 minut pěší chůze, je ale položena již za okrajem města a z výšky 375 + 22 metrů nad mořem máme kopce tzv. Západních Sudet jako na dlani. Zajímavý je i osud rozhledny – postavena byla v roce 1911 k osmistému výročí existence Jelení Hory, tehdy jako Císařská věž. Po roce 1945 začalo být její jméno spojováno s polským knížetem Boleslavem Křivoústým, mezi turisty a místními se ale rozhledně podle jejího tvaru říká domácky Grzybek čili Houba.

Více o zajímavých místech regionu představí výstava "Rekreace za ROHem - putovní"