Horské chaty ve službách odborové organizace

Po druhé světové válce, odchodu německy hovořícího obyvatelstva a nástupu socialistického hospodářství se začaly české pohraniční hory výrazně měnit. Ze dříve průmyslových nebo zemědělských obcí se stala místa orientující se často výhradně na cestovní ruch. Dříve soukromé hotely a horské chaty přešly do rukou státu a v mnoha případech začaly fungovat jako rekreační objekty různých organizací. Zařízení vlastně pokračovalana podobném principu jako běžné hotely a chaty, zásadním rozdílem ale bylo, že sloužily pouze podnikovým rekreantům, organizovaným v tzv. Revolučním odborovém hnutí (ROH). V síti turistických služeb zůstaly samozřejmě i provozovny přístupné široké veřejnosti, v početní převaze však byla podniková rekreace

Rozhledna a Chata Královka
Už od sklonku 19. století turisté s oblibou navštěvovali vrch vypínající se nad údolím Bílé Nisy a obcí Bedřichov. Místo bylo již někdy v 19. století nazváno podle dávných místních osadníků Königshöhe, dnes je známé v českém jazyce jako Královka. V roce 1887 zde byla postavena provizorní vyhlídková plošina, o rok později vznikla bytelnější dřevěná věž o výšce 19 metrů. Protože atraktivní místo přitahovalo stále větší množství návštěvníků, vzniklo v roce 1890 v sousedství rozhledny jednoduché pohostinství, které se postupem času rozšiřovalo a získalo značný věhlas. Na začátku 20. století, v listopadu 1906, dřevěnou rozhlednu strhl silný vítr, již 8. září 1907 ale na místě byla slavnostně otevřena nová, kamenná a definitivní rozhledna, která návštěvníkům hor slouží dodnes. Zpočátku spočívala tato elegantní stavba na horském hřebeni volně, v březnu 1933 však vyhořela sousední chata a místo ní byla do roku 1934 postavena budova moderního hotelu, který je vizuálně téměř propojen s rozhlednou a obě stavby tvoří takřka jeden celek.

Po roce 1948 chatu Královka převzalo do správy pražské nakladatelství Práce a její služby mohli využívat pouze rekreanti, například četné školní kolektivy. Všem turistům byla přístupná pouze rozhledna. Situace se, stejně jako u jiných zařízení, změnila po roce 1989, kdy Královka opět začala fungovat jako veřejné zařízení cestovního ruchu. V posledních letech byla chata zrekonstruována a celkový areál je postupně rozšiřován.

Weberova bouda
Podobným vývojem jako Královka prošla nedaleká Weberova bouda stojící naproti přes údolí, na tzv. Vysokém hřebeni nad Bedřichovem. Byla postavena v roce 1928 a nazvána podle vrchu Weberberg (dnes Maliník). V lednu 1933 bouda vyhořela (dva měsíce před chatou na Královce), již o rok později ale byla opět v provozu a dokonce značně vylepšená. I tato chata se po roce 1945 z veřejného pohostinství stala rekreačním zařízením ROH – patřila Východočeským chemickým závodům v Pardubicích. V době reálného socialismu nesla jméno Fučíkova chata, po roce 1990 a ekonomické transformaci se vrátila do veřejného provozu a pod názvem Hotel Weber i ke starému jménu.

 Více o zajímavých místech regionu představí výstava "Rekreace za ROHem - putovní".