Doprava před rokem 1989, část. 2

Hlavním místem pro odjezdy z Jablonce je, vzhledem k poloze města mimo hlavní železniční tratě, autobusové nádraží. Do roku 1953 meziměstské autobusy odjížděly ze Švermova náměstí, poté bylo vybudováno autobusové nádraží na Ovocném trhu, které město využívá dodnes.

Doprava osobními automobily za posledních 25 let prodělala obrovský vývoj. V první řadě se poměrně rychle po sametové revoluci vyměnil vozový park – před rokem 1989 drtivá většina automobilistů měla k dispozici vozy domácí produkce nebo ze „spřátelených států“ – na jabloneckých ulicích tak byly k vidění nejvíce domácí Škodovky, proslulé východoněmecké dvoutakty Wartburg a Trabant (který se vyráběl v družebním městě Jablonce – Zwickau), neméně legendární polské Fiaty 126 (tzv. „maluchy“), větší Fiaty 125 P nebo „západněji“ vyhlížející Polonezy. Rumunsko na českých silnicích zastupovaly vozy značky Dacia (malý vůz D 1100 nebo větší D 1300). Osobní automobily do ČSSR přicházely také ze Sovětského svazu – vzpomeňme na rozšířené „žigulíky“ (Lada), na těžkopádné Moskviče nebo na „luxusní“ Volhy, které měli v oblibě jako služební vozy funkcionáři KSČ a vedoucí podniků. Volhám jako reprezentačním vozidlům konkurovaly domácí Tatry – modely 613 nebo starší 603. Politická špička státu pak používala sovětské luxusní vozy Gaz 14 Čajka. 

Projevem společenské prestiže a synonymem naprostého luxusu byly osobní vozy západní provenience – v předrevolučním Československu se sporadicky objevovaly například francouzské vozy Simca nebo britské Fordy.

Za připomínku stojí také socialistické „tranzity“ – polský Żuk, východoněmecký Barkas nebo domácí „dvanáctsettrojky“, Škoda 1203, které město hojně křižovaly také v podobě sanitek nebo vozidel Spojů. Nákladní auta v předrevolučním Československu byla většinou domácí provenience – jablonecké Liazy (např. Škoda 706 MT – legendární „trambus“, nebo modernější Liazy řady 100), pražské Avie a severomoravské Tatry.

Kam chodili jablonečtí motoristé nakupovat...

Vzhledem k obecným velmi omezeným možnostem nákupů měli i jablonečtí motoristé před rokem 1989 menší výběr, kde pořizovat pohonné hmoty nebo náhradní díly. Osobní auto bylo možné v socialistickém Československu pořídit výrazně snadněji než v sousedním NDR (kde se na „bakelitového“ Trabanta čekalo deset i více let), i tak se ale muselo čekat v pořadnících nebo nakupovat v hůře dostupném Tuzexu. Podstatně méně bylo také benzínových pump, v Jablonci před rokem 1989 pouze dvě – naproti Elektropraze a na Vrkoslavicích.

Doplňky pro automobilismus bylo možné koupit v omezeném množství právě na pumpách, náhradní díly pak v prodejnách Mototechna na Gottwaldově 25 (pro vozy Škoda) a Roberta Koumara 2 (Vaz).