- Pink Floyd Acoustic DuoZahajovací koncert cykluvíce
- Rekreace za ROHem - putovní Putovní panelová výstavavíce
- Bratříčku zavírej vrátka - 50 letKoncert k výročí vydání legendární deskyvíce
- Rekreace za ROHem Výstava v kostele sv.Annyvíce
- POKÁČKoncert při příležitosti zahájení výstavyvíce
- Výroční koncert k 17. listopaduZávěrečný koncert k výročí sametové revolucevíce
Doba, kdy se lidé přestali bát
Třetí lednový týden roku 1989 nečekaně otřásl československým komunistickým režimem. Plánovaný pietní akt ke dvacátému výročí smrti Jana Palacha se totiž změnil ve výbuch protestu proti normalizační moci. Tisíce lidí se mezi 15. a 20. lednem nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen vládnoucí politiky, ale také opozici. Stala se předzvěstí revolučních událostí v listopadu 1989.
Palachův týden začal nenápadně. Původně se měl konat jen ohlášený, ale nepovolený pietní akt pěti opozičních iniciativ, jejichž představitelé chtěli uctít Palachovu památku položením květin na Václavském náměstí. V den ohlášené akce, 15. ledna, policie zadržela zástupce Charty 77, Českých dětí, Nezávislého mírového sdružení, Mírového klubu Johna Lennona a Společenství přátel USA a uzavřela náměstí. Improvizovaný pietní akt se proto uskutečnil u budovy tehdejšího Federálního shromáždění. Necelou tisícovku přítomných však rozehnala Veřejná bezpečnost, jejíž příslušníci použili vedle obušků i slzný plyn, psy a vodní děla. Tvrdý zákrok spustil nečekanou protestní lavinu. Od pondělí 16. ledna do pátku 20. ledna demonstrovaly každé odpoledne na Václavském náměstí v Praze tisíce převážně mladých lidí. Vzpomínkové akce se konaly i na dalších místech naší země.
Řada lidí během policejních zákroků utrpěla zranění, mnoho jich bylo zadrženo. Hned 16. ledna policie u pomníku svatého Václava zatkla několik zástupců opozičních aktivit, včetně Václava Havla a Alexandra Vondry. Havel byl odsouzen na osm měsíců, propuštěn byl v květnu po uplynutí poloviny trestu. Na jeho obranu tehdy vznikla petice, pod kterou se podepsali i lidé mimo disent a jež byla inspirací pro další zásadní petici s názvem Několik vět.
Týden protestů zakončila v sobotu 21. ledna takzvaná národní pouť k Palachovu hrobu, kterou vyhlásila Charta 77 a které se policie snažila ze všech sil zabránit. Podle účastníků bylo ve Všetatech vyhlášeno takřka stanné právo, policie zavřela nádraží i urnový háj a kromě místních do obce nikoho nepouštěla. Lidé odjinud byli zadrženi a sváženi do místního zemědělského družstva. Přesto se disidentovi Stanislavu Devátému podařilo vhodit přes plot na Palachův hrob trnovou korunu.
Palachův týden byl asi nejznámější, nikoli ale jedinou výraznou protestní akcí, se kterými se slábnoucí komunistický režim v Československu konce osmdesátých let potýkal. Už v březnu 1988 se v Bratislavě shromáždili lidé na tzv. svíčkové demonstraci za náboženskou svobodu a demokracii. V den dvacátého výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se 21. srpna 1988 na Václavském náměstí v Praze sešlo na deset tisíc lidí, i proti nim tehdy tvrdě zasáhla policie. Podobně dopadla o dva měsíce později i nepovolená demonstrace u příležitosti sedmdesátého výročí založení republiky, které se účastnilo dle odhadů dva až pět tisíc lidí. Sílící nervozitu režimu dokládají i stále tvrdší zásahy proti protestujícím, například v srpnu 1989 byla na zásah kromě policistů a milicionářů připravena i armáda. Demonstrace, do kterých se zapojily desetitisíce lidí, vyvrcholily 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Tamní zásah pak odstartoval události, jež vedly k pádu komunistické vlády.
Po revoluci přiznaly bývalé stranické špičky, že síla protestů vládnoucí moc šokovala. Někdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš v prosinci 1989 řekl: "Hodnotili jsme lednové události jako mimořádně závažné a mysleli jsme, že nic horšího se už nemůže stát."
Zdroje: