Cestování a rekreace za socialismu, část 1.

Jedněmi z fenoménů 20. a počátku 21. století jsou cestování a hromadné rekreace. Před rokem 1989 patřily k vrcholům společenského dění i individuálních cílů obyvatel Československa.Od vysněných a pro většinu obyvatel nedostupných zájezdů do „kapitalistické ciziny“, přes nákupní výlety do blízkého socialistického zahraničí nebo organizovanou rekreaci ROH až po individuální turistiku v horách, na vodáckých řekách nebo po historických památkách.

Organizovaná rekreace
Řada rekreantů před rokem 1989 získávala poukazy na zahraniční nebo domácí dovolenou přes podnikové organizace ROH.Přihlášením zájemci vstupovali do pořadníků,ze kterých byli vybíráni. Cestovat pak mohli buď do vlastních rekreačních zařízení zaměstnavatelů nebo do hotelů a chat ROH jiných podniků (připomeňme dovolené v Krkonoších, u Máchova jezera nebo na jiných místech v zemi). Tento druh rekreace většinou zajišťoval plnou nebo poloviční penzi, program a organizování výletů do okolí. V sedmdesátých a osmdesátých letech již fungovala velmi hustá síť rekreačních zařízení, do kterých v sezónách jezdily stovky tisíc obyvatel státu.

Cestovní kanceláře
Cestovní kanceláře zažily obrovský rozvoj po roce 1989, již vzhledem k tomu, že byl uvolněn pohyb do dříve „kapitalistických států“ a zásadně se rozšířil počet možných navštívených míst. V době reálného socialismu existovalo několik státních nebo družstevních cestovních kanceláří, z nichž v Jablonci nad Nisou měly svou pobočku Čedok (v nové radnici, prostorách dnešního komunálního infocentra) a CKM (Cestovní kancelář mládeže – v dnešní Podhorské 3), v ČSSR existovaly ještě cestovní kanceláře Rekrea, Autoturist či Sportturist.V cestovních kancelářích se pořizovaly organizované zájezdy nebo objednávaly služby pro skupiny cestujících (v drtivé většině případů do socialistických zemí nebo po tuzemsku), také se ale nakupovaly jízdenky do zahraničí nebo vyřizovaly cestovní formality.

Příště zaostříme na cestování po vlastní ose, chataře a chalupáře