Cesta česko-polského přátelství

Tato trasa byla zřízena v roce 1962. Vyznačena byla na cestách po hřebeni Krkonoš a celou svou délku 28 kilometrů je vedena po česko-polské hranici nebo v její blízkosti na území jednoho nebo druhého státu. Občanům obou zemí byla už před rokem 1990 přístupná bez omezení (s výjimkou období výjimečného stavu v Polsku), odbočovat z ní ale bylo možné pouze na území vlastního nebo oficiálně navštíveného státu. Dnes je cesta z ní otevřena kterýmkoli směrem. Původně nesla název Cesta československo-polského přátelství (polsky Droga Przyjaźni Polsko-Czechosłowackiej), po vzniku samostatné České republiky byl její název upraven.

Trasa začíná u Tvarožníku v západním části Krkonoš. Pokračuje přes Českou budku a kolem skalního útvaru Violík ke Sněžným jamám, poté míří po polských svazích Vysokého kola přes Mužské a Dívčí kameny k boudě Špindlerovka. Odtud pak prakticky celou dobu vede po polském území kolem vyhlídek na Wielki a Mały Staw až do Obřího sedla, odkud po hranici stoupá na vrchol Sněžky. Poslední úsek dále dodržuje hranici směrem na Svorovou horu a k Sovímu sedlu, aby závěrečných několik kilometrů odbočila na české území a na hranici se vrátila až v cíli na Pomezních boudách.

Hlavní sudetská magistrála Mieczysława Orłowicze

Cesta česko-polského přátelství je také dílčí částí velké trasy polských turistů, tzv. Hlavní sudetské magistrály Mieczysława Orłowicze (Główny Szlak Sudecki imienia Mieczysława Orłowicza). Ta spojuje nejzajímavější místa v polských pohraničních horách a ve větší části je značená poblíž hranic Polska s Českou republikou. Začíná v jizerskohorských lázních Świeradów Zdrój, pokračuje přes Vysokou Kopu do Krkonoš, kde se připojuje na Cestu česko-polského přátelství, aby z Obřího sedla zamířila do polského podhůří Krkonoš a pokračovala do Sovích, Stolových a Bystřických hor, na Králický Sněžník a k Rychlebským horám. Trasa dlouhá 440 kilometrů končí ve městě Prudnik nedaleko jesenických Zlatých Hor. S vyznačováním celého projektu bylo započato v roce 1948 a dnes je součástí magistrály mimo jiné řada turistických chat spravovaných polskou turistickou společností PTTK. Trasa se prý dá projít za 104 hodin.

 Více o zajímavých místech regionu představí výstava "Rekreace za ROHem - putovní"