- Pink Floyd Acoustic DuoZahajovací koncert cykluvíce
- Rekreace za ROHem - putovní Putovní panelová výstavavíce
- Bratříčku zavírej vrátka - 50 letKoncert k výročí vydání legendární deskyvíce
- Rekreace za ROHem Výstava v kostele sv.Annyvíce
- POKÁČKoncert při příležitosti zahájení výstavyvíce
- Výroční koncert k 17. listopaduZávěrečný koncert k výročí sametové revolucevíce
Československé spartakiády
Statisíce cvičenců v dresech do rytmu hudby mění postoje a vytváří živé obrazce. Taková byla spartakiáda – hromadná choreografie, kterou poprvé uspořádala vládnoucí komunistická strana před šedesáti čtyřmi lety, 23. června 1955. Milion a tři čtvrtě cvičenců se na ni připravovalo skoro dva roky.
Byl to jeden ze symbolů údajného míru a spokojeného života v komunistickém Československu. První hromadné tělovýchovné vystoupení trvalo dva týdny a mělo oslavit 10. výročí osvobození země Rudou armádou.
Nacvičování bylo povinné. Odměnou za to ale býval zdarma výlet do Prahy. Hromadná cvičení navíc sbližovala mladé lidi, a tak se v březnu následujícího roku zpravidla rodilo víc dětí.
Přitom zpočátku komunisté myšlenku masové gymnastiky odmítali. Zejména prezident Klement Gottwald si ještě dobře pamatoval nepříjemný zážitek z posledního všesokolského sletu v roce 1948. Ten se stal obrovskou protikomunistickou manifestací. Čerstvě zvolený prezident pozoroval sokolský průvod a jakoby na povel se všichni Sokolové od něj odvrátili, když procházeli kolem.
Když ale po Gottwaldově smrti v roce 1953 převzal prezidentský úřad Antonín Zápotocký, části sokolské obce, která s komunisty spolupracovala, se přece jen podařilo odpor zlomit a prosadit obnovení tradice.
Spartakiáda se pak opakovala ještě pětkrát, pravidelně v pětiletých intervalech – s výjimkou roku 1970, kdy se strana v důsledku událostí z roku 1968 obávala shromáždění velké masy lidí. Poslední spartakiádu na Strahově vidělo v roce 1985 na milion a čtvrt diváků. „Čtyři lipové listy – listy jako symbol slovanství a listy jako součást našeho velkého státního znaku svázané jakoby nejdříve bílou, pak zase rudou stužkou, se přiblížily do středu plochy a jsou lemovány nádherným ornamentem,“ komentoval jednu z posledních ženských choreografií na Strahově reportér Československého rozhlasu Ilja Jenča.
Obecně je možné říci, že během normalizace došlo k návratu k sokolské tradici cvičení i k sokolské symbolice. Výrazně ustoupily symboly spojené s budováním komunismu a jejich místo zaujala oslava národní velikosti a soudružnosti, mužské odvahy a ženské krásy. Během komunismu došlo k „feminizaci“ hromadných tělovýchovných vystoupení a cvičení se účastnilo stále více žen a stále méně mužů.
Spartakiády byly hierarchicky organizované od místních (například školních), přes okresní a krajské až po hlavní v Praze na Strahovském stadionu. Nácviku se celkově účastnilo kolem jednoho milionu cvičících a do vyšších kol postupovaly celky, které byly vybrány pro svůj dobrý výkon, ale často také byl tento postup administrativně určen.
Po sametové revoluci pak spartakiádu opět nahradily pravidelné všesokolské slety.
Zdroje: