Antonín Marek, severočeský obrozenec

Dnešní tip na výlet nás znovu zavede za významnou osobností a vydáme se opět hluboko do historie – tentokrát až do doby národního obrození. Jedním z nejdůležitějších hybatelů tohoto hnutí byl turnovský rodák Antonín Marek. Většinu života působil právě v našem kraji a tak teď můžeme zapátrat po jeho stopách.

Narodil se 5. září 1785 v Turnově, vzdělání však získával postupně ve slezském Křesoboru, v Praze a v Litoměřicích. V posledním jmenovaném místě se setkal s Josefem Jungmannem, který se měl stát jeho celoživotním přítelem a spolupracovníkem – Marek například odvedl obrovský kus práce na Jungmannově slavném Slovníku česko-německém. Dalším dějinným počinem, na kterém Antonín Marek pracoval, je jeho vlastní spis Logika neboli Umnice, kde formuloval základy vědeckého názvosloví a do českého jazyka zavedl dnes zcela běžné pojmy jako „názor“, „samouk“ nebo právě „pojem“.

Antonín Marek byl ale také překladatel, básník nebo významný duchovní. V různých církevních funkcích působil v Hrubé Skále, Rožďalovicích nebo Tatobitech, nejdelší dobu však sloužil jako farář v Libuni (v letech 1823 až 1876). Tam se stal klíčovou regionální osobností, místní mu dokonce říkali „Libuňský jemnostpán“. Podařilo se mu na vysokou úroveň pozdvihnout školství v oblasti Českého ráje a na libuňskou faru za ním jezdili známi muži své doby – kromě už zmíněného Jungmanna třeba Pavel Josef Šafařík, František Ladislav Čelakovský nebo Václav Kliment Klicpera.

Významnou osobnost severovýchodních Čech dnes připomíná několik pamětních míst. Před libuňským kostelem je to pomník z roku 1896 (autor J. Stuchlík). V Turnově najdeme Markovu ulici a nedaleko od ní v ulici Skálova i pamětní desku upozorňující, že se tu Antonín Marek narodil. A do třetice, v Praze se na vyšehradském Slavíně můžeme zastavit u Markova hrobu ozdobeného bustou z dílny slavného sochaře Josefa Drahoňovského.

   Více o zajímavých místech regionu představí výstava "Rekreace za ROHem - putovní".