Výroční koncert k 17. listopadu

17.11.2019
kostel sv. Anny. Jablonec nad Nisou

Recitál Štěpána Raka při příležitosti 30. výročí sametové revoluce. Světový kytarový virtuos, který spoluzakládal v roce 1972 umělecké sdružení Šafrán (dalšími osobnostmi tohoto sdružení byli Jaroslav Hutka, Dáša Voňková, Petr Lutka, Zuzana Michnová, Jiří Pallas, Karel Kryl a Lubomír Houdek). Vystoupení Štěpána Raka v kostele svaté Anny si posluchače podmanil intenzitou prožitku, interpretačním mistrovstvím a absolutním splynutím interpreta a skladatele v jedné osobě, s duší hudby.

Před koncertem bylo možné navštívit unikátní výstavu „Svědectví 68–89“ v Domě Jany a Josefa V. Scheybalových přímo naproti kostelu svaté Anny. Jedná se o fotografie Otty Dlaboly pořízených v dramatických letech 1968–89. Samotný koncert se uskutečnil v prostorách kostela, který slouží zároveň jako výstavní síň, a u příležitosti oslav 17. listopadu zde byla instalována výstava „Rekreace za ROHem“ o fenoménu trávení volného času v Jizerských horách a Krkonoších a jeho rozvoji v dobách socialismu.

Výroční koncert spolu s oběma výstavami připomenul události sametové revoluce a uctil myšlenku těch, kteří za naši svobodu často obětovali tu svou. 

___________________________________________________________________________________________

V roce 1963 po ukončení studií na střední výtvarné školy v Radotíně absolvoval studium hry na kytaru a studium skladby na pražské konzervatoři pod vedením Štěpána Urbana a Zdeňka Hůly, studium ukončeno v roce 1970. Na tato studia pak navázal při studiu na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Již za studií obdržel významné ocenění za 1. místo v hudební soutěži mladých skladatelů v Československu a to za skladbu Hirošima z roku 1973 a 2. cenu v dalším ročníku téže soutěže za píseň Až. Po studiích začal pracovat jakožto učitel hudby na lidových školách umění. Po roce 1968 začal spolupracovat se skupinou Šafrán, volného sdružení písničkářů nepohodlných komunistickému režimu, přestalo existovat okolo roku 1978.

“Dalším mezníkem (a nejen pro mne) byl srpen 1968. V ten den jsem se nic netuše vracel vlakem ze západního Německa. Když jsme přijeli na hlavní nádraží, kde bylo slyšet střelbu a vše bylo ve varu, myslel jsem, že tam natáčejí nějaký válečný film. Teprve když jsem byl postaven nohama na zem, prožil jsem šok. Začal jsem spolupracovat se skupinou Šafrán a s Jaroslavem Hutkou. Vzniklo tenkrát dost písní (později velmi populárních), jako jsou Cizinci, Litvínov, Pyžamo a další,” vzpomíná Štěpán Rak.

V roce 1975 obdržel pozvání do Finska, aby zde pomohl vytvořit základy pro zdejší studium kytarové hry. Ve Finsku vyučoval na konzervatoři, pořádal mistrovské kursy, dělal přednášky a také koncertoval a to jak sólově tak i s předními finskými orchestry té doby. Koncertoval prakticky po celém Finsku, hostoval ve Finském rozhlasu a televizi. Do Československa se vrátil roku 1980, jako pedagog pokračoval s výukou kytarové hry na pražské konzervatoři, později též jako odborný asistent na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích.

Působil i jako člen odborných porot na různých mezinárodních hudebních soutěžích. V roce 1982 se stal prvním pedagogem AMU, který se zde věnoval kytarové hře. Zde působí dodnes.

Na přelomu tisíciletí též spolupracoval s Českým Rozhlasem 2 Praha na dramatizaci děl Jaroslava Foglara, Karla Maye, Otakara Batličky a dalších, ve kterých obstaral hudební doprovod na kytaru.